První trénink (Ze zápisků fotbalové matky 4)

Třídím fotky, které jsem konečně po třech rocích dala vyvolat. A jak to bývá, začnu si prohlížet stará alba. Se smutně nostalgickým úsměvem se zadívám na fotku Staršího, která by se mohla jmenovat: Před prvním tréninkem. Je to síla…. nebylo mu ani pět let. Když si tak zavzpomínám, docházím k tomu, že můj starší živelný syn, který měl svůj názor, ještě než ho vytáhli z břicha a jeho hlavní zájmy do 22 let byly fotbal, auta, průšvihy a jak vytočit učitele. Tímto způsobem se mu povedlo ze mě vychovat celkem zocelenou, důslednou a skoro všehoschopnou matku, která ho nezatratila. Fotbal a auta mu zůstaly, průšvihy, zdá se omezil. Nutno však podotknout, že vzhledem k tomu, že došel k názoru, jak zapotřebí je mít co nejrychleji vlastní bydlení, o mnoha z jeho eskapád pravděpodobně ani nevím.

A tak se dívám na to ani ne pětileté dítě a vzpomínám na naše vesnické fotbalové začátky. Na to, že kromě dvou tréninků týdně, byl prostor i na další sportovní a jiné aktivity. Mohla jsem je přivést ke své vášni, kterou bylo lyžování.

Na to, jak první rok byl spíš o seznamování s míčem, za kterým zpočátku běžela celá tlupa "hráčů" a kopl ten, kdo byl u míče první. Vzpomínám si na synův první zápas, kdy na hřišti všichni "hráli fotbal" a náš chlapeček se stejně starým soupeřem, zkoumali trávník, prý tam byl kamínek. I na to, že trenér si nedovolil něco sprostého zařvat, vzhledem k povaze mého manžela.

Vzpomínám ale i na to, jak bylo legrační sledovat ty malé vesnické děti a reakce jejich rodičů, kteří se už viděli ne na Letné či v Edenu, ale přímo na Nou Campu. Co však bylo trpce úsměvné, že někteří z těchto rodičovských odborníků své rady vykřikovali s cigaretou, někteří i s pivem v ruce. Věc, na kterou jsem si nezvykla a přesvědčila ně k tomu, že nejlépe je stát či sedět sama, byl slovník ojedinělých zákonných zástupců.

Zato na svérázné posuzování hry bez ohledu na pravidla, ale s ohledem na protěžovaný tým ze strany rozhodčích jsem si zvyknout musela. Na to, že už takhle malí fotbalisté si musí zvyknout, že mnohdy se spravedlnost skutečně dívá na zápas se zavřenýma a k tomu ještě zavázanýma.

http://www.ovcin.cz/bowling/rezervace.html