Co všechno můžeme chytit a nepustit
Chytit a nepustit, o čem psát? Úvahu o tom jak je pro nás důležité chytit tu správnou šanci a nepustit ji? Chytit ten správná životní i pracovní směr a nepustit ho. Asi ne.
Naštěstí kolikrát aniž byste se o něco snažili, BUM! A je to tady! Nápad, inspirace…..
Vzpomněla jsem si na jednu příhodu z pozdního dětství, či raného mládí, asi na věk 14-15 let.
V létě jsme se chodili koupat na pískovnu, a protože jsme byly my holky k světu, navíc jsme to věděly, hned tak s někým jsme se nebavily. Měly jsme takovou partičku, se kterou jsme obrážely letní kina, zábavy atd.
A jak to bývá, vždy je někdo, do se mezi vás chce vetřít. U nás to byl vnuk místní soudružky, o které se u nás doma nemluvilo jinak než o té bolševické svi*i. "Vnouček" byl zákeřňák po ní, proto jsme s ním nechtěly nic mít.
Avšak zpět ke koupání v pískovně. Uměly jsme se pěkně rozmazlovat, co se týká jídla i pití (samozřejmě nealko). Pravé pickniky na pláži!
Jednou si sedíme na dekách, debužírujeme a ten zmetek se odněkud přiřítil a hodil nám do jídla písek. Než jsme se stačily zvednout, získal před námi náskok, a asi by nám i unikl. Naštěstí tentokrát spravedlnost nebyla slepá a objevila v podobě Hedy (O Hedě jsem se už zmínila i o jejích proporcích, a věřte, že už v 15 k ní příroda byla hóódně štědrá.
" Hedó… zastav toho ks*ndla," křičely jsme na ni. Heda, coby bohyně spravedlnosti, neváhala. Praštila s kolem a skočila mu do cesty a s nohama, rukama roztaženýma mu zatarasila cestu. Kluk zůstal stát jako opařený, nutno podotknout, že my taky.
Ono se taky nebylo čemu divit. Heda totiž při svém výpadu, roztáhla ruce tak prudce, že nevydrželo přední zapínání plavek. To co jsme viděli, jsme ještě neviděli. Heda však jako vždy zachovala chladnou hlavu. Jednou rukou si chytla prsa, aby se se jí nepustila dolů a druhou rukou přesně mířenou ranou na ciferník složila kluka k zemi.
Vynadaly jsme mu do prasáků a šmíráků, přidaly jestě pár ran a šly jsme se koupat. Časem nám to ale nedalo a začaly jsme přemýšlet, jestli nás práskne tý svý bábě a bude z toho průšvih.
Pro jistotu jsme celou story řekly dědečkovi, který si jako vždy poradil. Díky jemu z toho nic nebylo a Heda se dokonce dočkala od zmetka omluvy, dostala i čokoládu.
Samozřejmě se všechno stejně rozkřiklo, nikdo si však Hedě nedovolil něco říci ohledně jejího hrudníku. Všichni věděli, že kdyby je totiž Heda chytla, jen tak by je bez ruční domluvy nepustila.
Po letech jsem se dědečka ptala, co babě řekl, že si nikde nestěžovala…
"No co.. že vnuk členky místní stranické organizace je šmírák už v 15. A jestli vám nedá pokoj, že i já bývalý kapitalista mám dost známých vlivných soudruhů na to, aby straně vysvětlila, jak ho doma vychovávají."
Komentáře
Okomentovat