A už je náš!
A je to tady, už je doma, už je náš! Komunita, anebo možná lepší je použít název smečka, se rozrostla o dalšího, tentokrát čtyřnohého člena. Co to znamená. Letní kuchyň se i s garáží rázem změní, troufám si říci, v jednu z největších bud v Čechách, do které se s nadšením a povykem různých zvuků psích a lidských nastěhují, všichni psi i lidé na usedlosti žijící. Vítání nového člena se neobejde bez olizování, očuchávání, vrčení, mazlení a především „cenných rad“, např. jak štěně vychovávat, jak se k němu chovat, jakým tónem s ním mluvit, co mu dávat za krmení atd., atd. V reálu příjezd malého štěněte vypadá tak, že nálada se odvíjí od toho, jak se zachová nejsilnější pes. U lidí se předpokládá, že štěně přijmou, nehrozí vrčení ani kousanec, spíš nadmíra prvotní přízně. Poslední seznamování vypadalo dost drasticky, a tak všichni dvojnožci byli ve velkém očekávání. Bomba!!! Pes štěně očuchal, zavrtěl ocasem a odešel, aby se v...
