Recept na štěstí ?

Kdo by neznal slova klasika z filmu pro pamětníky:

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá; oblétá ti skráně, v kadeři se kryje, v dlaně hlavu skládáš, ruka utlačí je.“

 S receptem na štěstí je to asi stejné jako s rodinnými recepty.

Že ne?! Ale ano! Někdo se rád pochlubí, jiní svůj recept chrání jako poklad nedozírné hodnoty. A ti, co se pochlubí,by měli vědět, že  riskují, že jejich tak vychvalovaný recept bude chutnat jenom jim a nikomu jinému. Jsou tu i tací, kteří celý život jen ochutnávají jiné recepty a svůj nejsou schopni vytvořit.

A tak to je i se štěstím. Každý z nás si musí najít své ingredience, které ho činí šťastným nebo v něm pocit štěstí probudí. Navíc štěstí je pomíjivé, někdy trvá pár minut, někdy pár let a někdy nás totálně mine.

Možná je receptem umět čapnout štěstí za „pačesy“, ale už mám nikdo neříká jak.

Štěstí má neskutečně mnoho podob a tváří, které se mění v různých rovinách lidské společnosti a sociálních vrstev. Někdo si řekne, jaké měl štěstí, že mohl uzavřít skvělý odchod, jiný je štěstím bez sebe, že dnes nemusí spát na ulici.

Úvahy na toto téma bychom mohli vést hodně dlouho. Ale pokud by se mě někdo zeptal na recept na štěstí, co bych odpověděla? Nic. Za žádnou cenu bych ho neprozradila, protože bych měla strach, že

 štěstí, muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá; oblétá ti skráně, v kadeři se kryje, v dlaně hlavu skládáš, ruka utlačí je.

A proto, užívejme si každou chvilku, kdy se štěstí mihne kolem nás a opájejme se tímto skvělým pocitem. Protože nikdy nevíme, kdy nás život může srazit na kolena a my budeme škemrat o tu pověstnou kapičku štěstí, o to štěstíčko. Hledat recept na štěstí.