Už na mě došlo

Jednou jsem se zmínila o tom, že ráda jím. Opravdu ráda jím a mám ráda kvalitní pití, i když vzhledem k mému dennímu programu je mým nejčastějším pitím voda, nanejvýš voda s citrónem.
Jednou jsem se také zmínila, že mám seznam s tím, co bych chtěla ještě dokázat, zažít atd.
V nejbližší době mám před sebou dva body, které si snad splním a jedním z nich běh na trati 8km (Chci upozornit čtenáře, že jako pro dítě ze samoty je pro mě běh přirozený pohyb, max, kolo, ale kdo by se na výpravách tahal s kolem? Ještě by mi ho z "druhý party" sebrali a byl by problém. Prostě " vlastní rychlý nohy" byly nejlepší).
No ale proč vlastně už na mě došlo? Protože čas je neúprosný! Věk taky!
A tak dnes si naposled namažu pořádný krajíc s" vejpečkama".
Ne, že bych se trápila hladem, ale na ty tři týdny pozměním jídelníček a množství.
Moc to přehánět nebudu, patřím k těm lidem, kteří s prázdným žaludkem vydrží jen sami se sebou a ještě musí být v zápřahu, aby nemuseli myslet na jídlo.
Dnes jsem si odběhla 8.5 km, celkem na pohodu, nejde mi o čas, ale o "uběhnout to". Cítím se dobře, avšak také cítím,že na ten běh to chce ještě trochu odlehčit.
Plán je jasný, dojím chleba s "vejpečkama" a večer to vidím na salát.

Komentáře

Oblíbené příspěvky