Běh pro hospic

 

 Minulou neděli jsem se zúčastnila Běhu pro hospic. Když se nad tím zamyslím s odstupem týdne, byl to pro mě běh zpytování chování a jednání. Taková ta očistná „pouť“.

Samotná akce, byla dobře zorganizována a skutečně nízkonákladová, založená na práci dobrovolníků a sponzorů, příjemné prostředí, ochotní lidé, dobře značená trať.

Trať…vraťme se k běhu a zpytování.  Nehezké vlastnosti, kterými občas trpím a neustále je musím skrývat a krotit před ostatními je pýcha, nadutost, sebejistota, povýšenost a další.

Jedny z mála, kdo Vaši malost dokáže zkrotit tak dobře jako nikdo, jsou Příroda a Prozřetelnost.

Na běh jsem se těšila, proč ne, naběháno mám, čas celkem dobrý na svůj věk, proč to nespojit s charitou…Odpověď byla velmi jednoduchá: Protože jsi v mnoha ohledech sebestředná nafoukaná kráva a byla ses líná podívat do mapy!!! To bys totiž viděla vrstevnice a zjistila bys, jaké je tam převýšení!!! Že Milovice nejsou Kolín, který leží v rovině!!!

Start DO KOPCE! Prvních 250 m… ne stoupání, ale DO KOP-CE!!! Myslela jsem, že to se mnou švihne, nejen fyzicky, ale i duševně při vidině, že mám pře sebou víc než deset kilometrů. Mám ale i jiné tak napůl špatné vlastnosti, jako je umanutost, odpor něco vzdát a zarputilost, taky umím „kňourat“. A tak jsem začala slibovat Prozřetelnosti, že se polepším, nebudu tak ostentativně dávat najevo, že je někdo totální negramot, zamyslím se nad sebou, budu se sebou pracovat, že neběžím kvůli času, abych si něco dokázala, ale kvůli dobré věci.  Hlavně ať doběhnu, ať mám sílu, ať vydržím.  A hle…. hovor sama se sebou….  jsem na osmém kilometru.  Jak to však bývá, otrnulo mi, a začala jsem zrychlovat, na víru jsem zapomněla a… a byla jsem potrestána…… devátý a půltý kilometr… a přede mnou….KO- PEC!

Ano, vzpomínám si, běžím pro dobrou věc, nemusím to uběhnout, ale dojít, důležitá je účast.  Kopec jsem tedy vyšla a díky tomu mi síly zbyly na posledních 300 metrů běhu do cíle.

Zaslechla jsem: „To byl fajn zážitkový běh.“

 Vlastně byl, nevím čím, ale ve finále jsem měla neskutečně dobrý povznášející pocit.

A pokud mi Prozřetelnost a Příroda dopřejí, příští rok poběžím zase, stálo to zato. Zato patří dík všem, kdo celou akci organizovali i těm, kdo se účastnili.