Odporně krásný … úhoř

 Mám ráda povídky Oty Pavla. Ať jsou o rybách, o sportu nebo o něčem jiném. To, jakým neopakovatelným způsobem líčí své příběhy…stačí zavřít oči a stanete se účastníky děje. Musím podotknout, že i zfilmovaná díla na mě jako na dítě trvale v dobrém zapůsobila. Snad to je to láska k přírodě, k životu, který si s námi dokáže občas šeredně zahrát…Kdo ví.

Jako dítě jsem četla a také viděla jeho „Zlaté úhoře“. Nevím proč, možná dětská fantazie, možná vliv toho, že jsem film viděla černobíle. Ale od té doby v mých představách byli úhoři krásné štíhlé ryby podobné hadům, jako takové krásné vodní víly, šlechetné.

Dopad skutečnosti je však někdy tvrdý.

Po letech věnování se synkům se muž vrátil ke své velké vášni, kterou je rybaření. On je nadšen, pro  je to mě výzva, neboť  jím akorát tak kapra na Vánoce, a teď…. Změna jídelníčku…ryby. Ale copak já něco vím o rybách?! Takže má výzva znamená: učím se připravovat ryby, a především se učím je mít ráda. Ani ne jako jídlo, ale jejich vzhled.

Prý pravým adrenalinem je chytání večer a v noci. Muž by mohl psát při líčení lovu romány a jak emotivně popisuje každý detail…

Nedávno, když jsem mohla být večer v klidu a konečně si namíchala barvy - telefon!

„Hned přijď, chytil jsem obrovského úhoře! Je to kus!“

Šla jsem se tedy se svými dětskými představami o zlatém úhoři podívat na úlovek. Ach, bláhové dětství…normálně jsem utrpěla šok.

Muž zápasil s dlouhou nazelenalou ohavnou potvorou připomínající hada a snažil se jí dostat z podběráku. Jakmile se mu to podařilo, tvor sebou škubl, vylétl do vzduchu a snažil se zmizet v trávě. Když byl chycen, bleskově se kolem ruky omotala muži asi metrová hadice ceníce zuby. Bojovala jako o život, a to do slova, neboť jí z tlamy trčel háček, který bylo nutné vyndal, aby mohla být puštěna zpět do vody, což se povedlo.

„Ten byl, co?!

„ Fuj takový odporný tvor, jak je mohl Ota Pavel Nazvat zlatými úhoři.“ Cítila jsem zklamání, dětská představa se rozplynula.

„Ale di, když ho umíš připravit, je to delikatesa. (ts, to já ale neumím!)

No delikatesa, nedelikatesa, pořád si tu potvoru na talíři představit nedovedu, naštěstí jsou i jiné ryby.