Politika do sportu nepatří - fotbal už není hra

 

 Politika do sportu nepatří. Věta, která se pomalu ztrácí v propadlišti „dějin“. Ba naopak, při pozorování sportovního dění jako by se zdálo, že už nejde o to, jak dobrý jste sportovec, ale jak se dovedete ideově, lze říci i politicky, přizpůsobit.  

Tato věta zní možná zatím směšně, ale já jako člověk, který žil v době totality (naštěstí už skomírající, a tudíž jen seznámen s její největší zrůdností prostřednictvím předků a historických fakt), se nemohu stále více zbavit skutečnosti, že pod rouškou demokracie, se snaží ovládnout náš život nová totalita. Jen zatím nemá jméno, jen se zatím skrývá pod rádoby sociálně spravedlivými gesty a stejně jako každá totalitní ideologie začíná tím, že se pomalu prožírá na důležité a vlivné pozice, přičemž nezapomíná na manipulaci mass.

Bohužel tato hydra, která zatím zastrašuje tím, že jestli si nemyslíš to, co my, končíš, je čím dál tím hlasitější.  A hodnoty, které mají odpovídat přirozenému lidskému bytí, jsou zašlapávány, a nové totalitní myšlenky a představy mají při projednávání „spravedlnosti“ přednost.

Moje trpkost, a pocit zvedání žaludku vyvrcholilo při už tolikrát propraném zápase Rangers - Slávie.

Nevhodné výrazy na hřiště určitě nepatří, ale moc dobře všichni víme, že si nadávají obě strany. Ovšem ta, která prohraje, se velmi často uchyluje k poškození vítěze. Pravděpodobně nejen v Čechách platí, že úspěch se neodpouští.

Je pro mě naprosto nepřijatelné a „nezkousnutelné“, že na hřišti docházelo k úmyslným likvidačním zákrokům, které mohli hráče zmrzačit a ukončit jejich kariéru, to, že najednou není kamerový záznam a je napadnut hráč a že to není  ten nejdůležitější fakt, proč by měli všichni ječet a vřískat a volat po potrestání, ale že největší důraz se klade na  domáhání se trestu za „politickou nekorektnost“.

 Mě je totiž úplně jedno, co si hráči mezi sebou řeknou, to si mají vyřídit sami nebo má zasáhnou trenér či klub.

Já chci, aby divák nebyl svědkem násilí a agresivity a abych se nemusela děsit toho, že jakýkoliv hráč je po brutálním úmyslném zákroku odnesen z hřiště na lehátku, je volána záchranka a rodina trne, co bude.

Mám asi nesplnitelné přání, a to návrat do doby, kdy se fotbal hrál pro fotbal.