Minihovor s kamarádkou

 

Přiznám se, opatření ohledně katastrů mi leží v žaludku, proč se všichni nemůžeme pohybovat do vzdálenosti určitých km? Proč ten, kdo bydlí v Praze má daleko větší rádius a potká poměrně dost lidí každý den, na rozdíl např. ode mě, která v některých dnes potká akorát tak lišku, dávající dobrou noc, tohle neřeší.

I když zase na druhou stranu, není to nic, co by mi až tak vadilo, spíš mi vadí nesmyslnost nařízení. A tak doufám, že brzy pomine.

 Proto se člověk má radovat z každého "vzrůša", které mu  den přinese.

Minihovor s kamarádkou 

„Čáu, jak se máš, já nevím, co mám dělat dřív, ale teď jsem si dala pauzu.“

 „No to jsme na tom stejně, vzala jsem si dnes dovču, ale zdá se, že je to každýmu jedno, myslím, že vypnu mobil a schovám noťas.“

„No a jak přežíváš v katastru? :)“

„Hm… jak asi… jako ty. Ale dnes…. dnes jsem byla za byla za ilegála, ještě že neplatí, že muž s koženou taškou nesmí projet.                                                                                                           Přesně v 9.00 jsem ilegálně překročila dva katastry a jeden okres, ujela dva km a ilegálně nakoupila maso. Zadržena jsem nebyla. Maso nakoupila, ale zapomněla jsem na vajíčka. Tak málo stačí k mé radosti. Asi mi hrabe, ale shledávám, že mi to nevadí. “

„Hele, a co kdybychom se tedy legálně  sešly na kopci, já na naší a ty na vaší straně katastru? Na vaší straně je lavička a já si na naší sednu na šutr.“

„Jo to bychom mohly. Lahvinky a sklenky  si přineseme každá svoje. "

"To by šlo. Tak si dáme vědět. )“

„Ok. Tak zatím.:)“

A takhle mi si tady žijem! 😊