Svět je krásný….

 

Svět je krásný…. zpívá se v jedné písni. Ale svět je i plný překvapení, o která až tak nestojíme. Je plný správných rozhodnutí, o která nestojíme už vůbec, protože se nám nelíbí a v duši nám zůstávají podivné pocity.

Synky jsme s mužem chtěli vést k samostatnosti, zodpovědnosti a v duchu, že je nezbytná nejen krása na těle, ale především na duchu. Ve všech disciplínách jsme dosáhli jen dílčích úspěchů, ale pravděpodobně to tak má být. Člověk by totiž slova, že, cituji: geny nevysereš, měl brát skutečně vážně.

Onehdy nám mladší synek, nedávno dospělý, oznámil: „Já jsem fakt rád, jak jste se mi věnovali, ale teď bych si chtěl ale svůj život řídit sám.“

A tak jsme se mužem na něj dívali. Co jiného v té chvíli zbývalo než na něj nevěřícně zírat.

Co se má stát stane se.

„No, kdo by si nechtěl sám řídit život, sám, s našimi penězi!“

„No… to sem čekal, že řeknete, to je ale nefér.“

„Tak nefér?!“ (slovo se stalo spouštěčem pro výbuch emocí).  Z výrazu tváře manžela a bojového postoje syna, bylo jasné, že chlapec nám dozrál a dojde k očekávané výměně názorů otce a syna, u které jsem rozhodně nechtěla být. A vlastně proč, stejně nakonec si od obou vyslechnu, jak ten druhý je hrozný. Jeden bude tvrdit, že je to „rozmazlenej fracek“, druhý, že už s ním nepromluví atd. Zažila jsem si toto úžasné období už se Starším, tak jsem věděla, že to tak bude měsíc rozbouřeného testosteronu, než si vše sedne.

Po měsíci a půl pokračoval chlapský rozhovor. Já byla jen přísedící.

„Ok, chceš si řídit život. A jakou máš představu?“

„No, nejdřív jsem uvažoval, že s klukama půjdem do podnájmu, ale pak jsem to propočítal, a zjistil, že bych se jen přestěhoval do pokoje pro hosty, vy byste mi ho mohli předělat na 1+ kk, mně těch 30 metrů bude zatím stačit, a peníze, které vlastně ušetříte za můj nájem, jsem vlastně student, takže nejsem moc výdělečný, bych mohl investovat jinak. Navíc máte přeci pro mě fond?“

 „Tak víš co, vítej ve světě dospělých! Zaprvé na fond zapomeň, je určen pro zásadní věci, třeba tvé studium. Zadruhé, najdi si brigádu, protože mi ti tedy pomůžeme zrekonstruovat bydlení, ale, Schatzi, jestli si chceš řídit život, tak poté za své peníze. Navíc vše platí, pokud budeš studovat, jakmile začneš pracovat, pravidla se mění,“ pro mě až neuvěřitelně klidně pronesl muž( pravda měl před sebou oblíbený rum a celkem úspěšný den.

„A to znamená jako co?!“

„No, to je jednoduché, to znamená, že se staneš plnohodnotným podílníkem na chodu domácnosti, pokud tady budeš bydlet.“

Z mladé hlavy se začalo kouřit, odpověď však na sebe dlouho nedala čekat, zvážení pro a proti proběhlo rychle.

„To dám.“

Doufám, že mi to dáme také!

A svět začal být zas bez mráčku a krásný. Jsem zvědavá, na jak dlouho.