Nechme muže si hrát....
Moje přítelkyně Sabine používá jedno nakažlivé hodnocení
mužů, které má význam pouze tehdy, když ho doplníte vhodnou mimikou spojenou s povzdechem,
pozdviženým obočím, mírným krátkým kroucením hlavy ze strany na stranu a
chápajícím se zatvářením. „ Jojo, Männer!“ Používá ho tehdy, když se bavíme o
životě, jehož nedílnou součástí jsou muži. Tímto gestem jsem se nakazila velmi
brzy a myslím, že mi v mnohém ulehčilo, neboť jsem zjistila, že skutečně
někdy nemá cenu pátrat po tom, proč muži dělají to, či ono, nebo že jejich
myšlení je něco nemyslitelného a že moje
babička přesně věděla, když mi říkala: do
čtyřiceti jsou v pubertě a od čtyřiceti zase v pubertě, hlavní je,
aby si hráli, nedrželi se doma, protože to by se jeden zcvoknul. Hlavně ať mají
koníčka, o kterým si myslej, že není pro ženský. Ale stejně je dobré je mít pod
kontrolou.
Samozřejmě babiččino moudro se spíš hodí pro ty typy, které
vědí, že s muži je to hrozný, ale bez nich ještě horší, pro typy, které
jsou samostatné, nesnáší, když mají své muže přes den za zadkem, ale v noci
to zas tak špatné není.
A tak i já jsem ráda, když se naskytne čas a veškerý testosteron
pláchne kamsi. No pravda, většinou moc dobře vím kam, ale nepátrám. Naposled, kam si šli chlapci hrát, bylo chytání ryb u jezera, Oni jsou totiž nejen
fotbalisti, ale i rybáři. Času na chytání není nazbyt, a když mohou jít všichni
spolu, přípravy jsou jako manévry Slavkova.
Běžně je z postele o volný den nedostanete, ale když se
jde na ryby….. jen magor by vstával ve čtyři, magor a mí chlapi. A ty
přípravy!!!! Udělali si svačinky, sbalili gril
…. a odtáhli. U jezera vydrželi
celý den. To byl klid…. a na víc jsem nic nemusela. Vlastně oboustranně
příjemně strávený den. Kromě toho se
chlapcům lov vydařil, dorazili šťastní a spokojení s úlovkem Takový návrat k lovcům
a sběračům ( já byla sběrač, šla jsem nakopat brambory a nasbírat byliny a
rajčata).
Tak to má být. Všichni spokojení. Jen ten smrad z těch ryb by mohl být menší, ale prý tomu nerozumím. Halt, Männer!
Já jako kluk lovíval pstruhy v potoce..
OdpovědětVymazatSladké dětství:) asi záčínám být sentimentální... zážitky = vzpomínky a dětství bylo fajn 🙂
OdpovědětVymazatjá též.
VymazatŘíká se, že rybáři jsou tišší blázni. Souhlasím. Celý den civí do vody, vstávají ve čtyři, s nikým nemluví. A když chytí tolik ryb, kdo to má připravovat? Já nemohu. Jedině přílohu. Ale oni jsou šťastni. Ať chytí nebo nechytí. 😊
OdpovědětVymazatTo se sice říká, ale moji chlapci jaksi jsou to, čemu se říká výjimka.🙂
VymazatNikdy jsem tuto zálibu moc nechápala. Můj přítel nechodí rybařit vůbec, ale bratr s malými synovci ano. Sympatické mi je, že rybičky většinou pustí zpátky do rybníka :) Ale proč ne, když to muže baví :)
OdpovědětVymazatJá jsem nechala loni vyčistit nádrž s rybami, a dala jsem tam lavičku, nelovím, ale je to relax. Do té doby než mě někdo objeví 😉
Vymazatjj, chlapi. Taky jsem radši, když toho svýho nemám celý den za zadkem. Ale na druhou stranu, bez něj by ten život stál za houby.
OdpovědětVymazatPřesně tak, máme štěstí, tak ať nám vydrží.😊
VymazatNaprosto souhlasím, můj přítel byl vášnivý nejen rybář.
OdpovědětVymazatKdyž přinesl domů úlovek, byl hrdina, byl k nezastavení.
Ryby opracoval, upekl špičkovou večeři a tak jsme si skvěle žili než jsem zjistila, že je stíhá lovit ryby i pro bývalou manželku a že jí je, šikula, i pěkně upraví.
A tak lovil pro nás obě :-)
Přesto všechno nezůstala pachuť, naopak, ráda na ty časy vzpomínám.
Je zajímavé, že dokopat muže k jedné činnosti je občas velmi těžké, o to víc se pak člověk diví, co všechno stihnou a ani se s tím nepochlubí:)
VymazatKdyž si muž hraje, většinou nezlobí... ☺
OdpovědětVymazat