Nechme muže si hrát....

 


Moje přítelkyně Sabine používá jedno nakažlivé hodnocení mužů, které má význam pouze tehdy, když ho doplníte vhodnou mimikou spojenou s povzdechem, pozdviženým obočím, mírným krátkým kroucením hlavy ze strany na stranu a chápajícím se zatvářením. „ Jojo, Männer!“ Používá ho tehdy, když se bavíme o životě, jehož nedílnou součástí jsou muži. Tímto gestem jsem se nakazila velmi brzy a myslím, že mi v mnohém ulehčilo, neboť jsem zjistila, že skutečně někdy nemá cenu pátrat po tom, proč muži dělají to, či ono, nebo že jejich myšlení je něco nemyslitelného a že  moje babička přesně věděla, když mi říkala: do čtyřiceti jsou v pubertě a od čtyřiceti zase v pubertě, hlavní je, aby si hráli, nedrželi se doma, protože to by se jeden zcvoknul. Hlavně ať mají koníčka, o kterým si myslej, že není pro ženský. Ale stejně je dobré je mít pod kontrolou.

Samozřejmě babiččino moudro se spíš hodí pro ty typy, které vědí, že s muži je to hrozný, ale bez nich ještě horší, pro typy, které jsou samostatné, nesnáší, když mají své muže přes den za zadkem, ale v noci to zas tak špatné není.

A tak i já jsem ráda, když se naskytne čas a veškerý testosteron pláchne kamsi. No pravda, většinou moc dobře vím kam, ale nepátrám. Naposled, kam si šli chlapci hrát, bylo chytání ryb u jezera, Oni jsou totiž nejen fotbalisti, ale i rybáři. Času na chytání není nazbyt, a když mohou jít všichni spolu, přípravy jsou jako manévry Slavkova.

Běžně je z postele o volný den nedostanete, ale když se jde na ryby….. jen magor by vstával ve čtyři, magor a mí chlapi. A ty přípravy!!!! Udělali si svačinky, sbalili gril
…. a odtáhli. U jezera vydrželi celý den. To byl klid…. a na víc jsem nic nemusela. Vlastně oboustranně příjemně strávený den.  Kromě toho se chlapcům lov vydařil, dorazili šťastní a spokojení s úlovkem Takový návrat k lovcům a sběračům ( já byla sběrač, šla jsem nakopat brambory a nasbírat byliny a rajčata).

 Tak to má být. Všichni spokojení. Jen ten smrad z těch ryb by mohl být menší, ale prý tomu nerozumím. Halt, Männer!

 

Komentáře

  1. Já jako kluk lovíval pstruhy v potoce..

    OdpovědětVymazat
  2. Sladké dětství:) asi záčínám být sentimentální... zážitky = vzpomínky a dětství bylo fajn 🙂

    OdpovědětVymazat
  3. Říká se, že rybáři jsou tišší blázni. Souhlasím. Celý den civí do vody, vstávají ve čtyři, s nikým nemluví. A když chytí tolik ryb, kdo to má připravovat? Já nemohu. Jedině přílohu. Ale oni jsou šťastni. Ať chytí nebo nechytí. 😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To se sice říká, ale moji chlapci jaksi jsou to, čemu se říká výjimka.🙂

      Vymazat
  4. Nikdy jsem tuto zálibu moc nechápala. Můj přítel nechodí rybařit vůbec, ale bratr s malými synovci ano. Sympatické mi je, že rybičky většinou pustí zpátky do rybníka :) Ale proč ne, když to muže baví :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem nechala loni vyčistit nádrž s rybami, a dala jsem tam lavičku, nelovím, ale je to relax. Do té doby než mě někdo objeví 😉

      Vymazat
  5. jj, chlapi. Taky jsem radši, když toho svýho nemám celý den za zadkem. Ale na druhou stranu, bez něj by ten život stál za houby.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, máme štěstí, tak ať nám vydrží.😊

      Vymazat
  6. Naprosto souhlasím, můj přítel byl vášnivý nejen rybář.
    Když přinesl domů úlovek, byl hrdina, byl k nezastavení.
    Ryby opracoval, upekl špičkovou večeři a tak jsme si skvěle žili než jsem zjistila, že je stíhá lovit ryby i pro bývalou manželku a že jí je, šikula, i pěkně upraví.
    A tak lovil pro nás obě :-)
    Přesto všechno nezůstala pachuť, naopak, ráda na ty časy vzpomínám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je zajímavé, že dokopat muže k jedné činnosti je občas velmi těžké, o to víc se pak člověk diví, co všechno stihnou a ani se s tím nepochlubí:)

      Vymazat
  7. Když si muž hraje, většinou nezlobí... ☺

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky