Rok 2024 -nezapomenutelný

 Rok 2024 se pro mě stane nezapomenutelným, byl plný zážitků...Musím říci, že na mě došlo v tom smyslu, kdy jsem sarkasticky poznamenala před kamarádkou, která mi líčila své trable, že zážitek nemusí být pozitivní hlavně, že je intenzivní a dostalo se mi odpovědi, tak tenhle, tenhle zážitek nechceš!!!

Tak tedy rok 2024 se pro mě stane nezapomenutelným. Byl plný zážitků…zážitků, které nechceš!!!

Ale jsou poslední dny tohoto roku, tak proč se nepodělit s některými „úsměvnými“ negativními momenty…

Když jsem během roku měla za sebou už několikátou hádku s příbuznými ohledně usedlosti, sdělila jsem muži, že jsem došla k závěru, že Bruna byl chudák a oběť svých příbuzných, žádná zrůda. Můj milovaný manželovi, moje opora, pokýval hlavou a odpověděl: Pamatuj, příbuzní jsou jako krajina, nejhezčí pohled je na ně zdálky a s dalekohledem.“

Dále: moje sestřenice se na mě rozhněvala, že ji nechceme se sestrou půjčit peníze na auto.

„A to jako proč?“

„Stejně ste mě okradly o dědictví“ (kdysi jsme dostaly vybrat já, sestra a ona, jestli chceme movitý, či peněžní dar. Já, která budu vždycky selka a sestra, která, mě vždycky podezírá, že mám vedlejší záměr, jsme se rozhodly po nemovitost, sestřenice pro peníze) A tak jsme já a sestra staly spolumajitelkami rodinné usedlosti, jejíž polorozpadlá hospodářská část byla horší než zámek hrůzy.

Mně za podpory manžela a sestry se daří pomalu usedlost zvelebovat. Sestřenici se podařilo peníze ucancat.

„Žijete si tady jako na zámku, a přitom třetina má být moje!“  (Ten život na zámku/usedlosti znamená, že ač jsme spolumajitelky, děláme práci jako poslední děvečky.Chtěla bych ji vidět, jak s těmi svými lopatkami na nehtech vytahuje hnůj králíkům.

Jsem tolerantní,než se naštvu. A tak po větě: „Jsi líná nenažraná hloupá čubka.“  Jsem v části příbuzenstva ztratila přízeň.

U usedlosti byla 80metrová budova, vlastně to byl lazaret dovezený v 1911 z Haliče. Spadl, demolice odkryla část pozemku. Bylo to šílené, stali jsme se místní atrakcí, čumilové z blízkého okolí se jezdili dívat, jak to u nás vypadá.

„Nejúžasnější hlášky“

 Kolegyně: „My sme včera s holka se dohodly, že vemem kola a poledem se podívat, jak to u vás vypadá. A vy máte jako bazén?

Jiná kolegyně: „Co to je za červenou barvu na tom betonu?“

„To je krev, ještě jsme ji nestačili smýt.“  (a byl klid, samozřejmě byla to prášková barva, která se používala na výrobu terasa, ale vysvětlujte to někomu, vedle kterého je i slepice génius)

Jiné dotazy (to fakt vymyslí jen čecháček): „A co na to památkáři? Vy jste tam měli trosky hradu (jde o silo z 30 let). Vy si tady stavíte plot, ale co když do něj někdo nabourá a poničí si auto?“

Na pomyslném prvním místě skončil výrok: To se vám to staví, když vám to stát dotuje.“

Nikdo se tedy nemůže divit, že víra ve spoluobčany tak nějak poklesla k bodu nula.

Vlastně se nám podařilo rozdělit místní na příznivce a odpůrce. Naštěstí „krajany“ známe, a tak od samého počátku ten první úkol byl, mít všechno papírově v pořádku.

Musím ale uznat, že lidé s přirozenou inteligencí nám za náš počin většinou tleskali.

Říká se, že když uděláte něco špatně, myslíte na to. Musím říci, že se mi spí lépe. To znamená,že jsme rozhodly dobře.

Mrzí mě jen jedna věc, a to jsou ti příbuzní. Mezi těmi, kteří ve mně a sestře vidí odporné bytosti, je i moje matka. I když… to že trucuje, znamenalo, že jsem se konečně musela naučit dělat svíčkovou, se kterou sklízím u chlapců a jejich nevěst úspěch.

A jak řekl můj mladší syn:“ Někdy musíme udělat věc, která se nikomu nelíbí, aby mohla vzniknou věc dobrá. A my ti matko za úklid usedlosti děkujeme, zbavilas nás šílenosti. A svíčkovou máš výbornou!“

Tak co si přát do roku jablka?

    Pradědeček měl podstatně více talentu :)

To že jsme tu jen na návštěvě a že se musíme smířit s tím, že život nám přináší zážitky krásné i ty, co nikdo nechce. Ale když máme kolem sebe lidi, kteří nás milují, i když vědí, jací jsme, zvládneme to. Proto přeji PF 25, všem lidem dobré vůle.

                                                                                       

 houby pro vítané hosty :)

                                                     a pro ty...nevítané.... :D