Radosti všedního dne (3)

 

Znáte v různých obměnách: Každý zážitek je důležitý, i když není pozitivní, hlavně že je intenzivní? Kdysi jsem to s úsměvem řekla své kamarádce po nějakém extempore a ona jen naštvaně odsekla, že na takové zážitky se může vykašlat.

Tak a teď se mi to vrátilo….

Běžím, si běžím a začínám rekapitulovat první měsíc letošního roku.

Náznaky náročnosti roku 24 o sobě začaly dávat vědět už na sklonku minulého roku. Já jsem sice racionálně uvažující bytost, ale každý máme své slabosti, a u mě je to vykládání karet. Když mi vyšly třikrát stejně, projevila se u mě právě ta racionalita a přestala jsem karty vykládat, a abych se nezcvokla, upnula jsem se k myšlence, že…, že osud je sice nezvratný, ale změnit nelze jen třetinu, třetinu mohu ovlivnit a třetinu změnit.

No, zatím se mé bytí potuluje mezi první a druhou třetinou (teď mi na 5 km došlo, že trojka je prvočíslo a že snad to nebude jako v hokeji, tj. čistý čas, to by každá ta třetina mohla být sakra dlouhá). Ale k věci…

Nezvratné skutečnosti….

Starší potomek bude otcem. Ok. Má na to věk i matka dítěte. Průser je (ne průšvih)…, že jsem pochopila jeho info, že dnes se žije jinak. V jeho podání….: „ S matkou dítěte už nejsem.“ Nikdo se nemůže divit, že magor jako já, navíc ovládající různé roviny jazyka na něj ječel: „ Ty ****** s tím jdi do ******, takovou ******, co z tebe padá, na to nejsem zvědavá. Jestli nejsi ******, o matku i dítě se ***** postaráš!!!.“ Vím, že je to jen jeho věc, ale já jsem jeho matka, tak co….zaječet si můžu.  Od této upřímné odpovědi jsem staršího potomka neviděla.

 Další skutečnost: Jsem vděčná za svého muže, i když mám občas chuť ho vystřelit na Měsíc (naštěstí psychopat psychopata nezabije, s kým by potom žil) on byl ten, kdo  mi řekl, ať nejančím, že se to vyřeší, a poté, co synovi vysvětlil, co ho vše čeká, mi oznámil: „ Myslím, že budeme mít třetí dítě!“.  Tak to už jsem si otevřela vizoura!

Skutečnost číslo tři. Rodiče dětem, pokud mohou, pomohou  s bydlením. Já naopak pomohu svým dětem s likvidací, která finančně vyjde stejně…. S likvidací objektů na usedlosti, které do tohoto stavu poslal můj otec alkoholik. Proč to dělám? Z úcty ke svému dědečkovi a s vědomím, že vím, že Mladší chce na usedlosti zůstat. Tak se ze mě stala univerzální uklízečka. Uklízečka nočních můr.

Skutečnost číslo čtyři.   V práci máme kontrolní orgán.  V porovnání s vidinou mé budoucnosti mi připadají směšní. Jsou nadšení mou přímností.( Snad nedostanu padáka, ale asi mi je to jedno)

Skutečnost číslo pět. Čekala nás příbuzenská oslava, kterou oslavenkyně zrušila, prý bude jindy. Má ráda kočky, koupili jsme jí tedy půl metru vysokou dřevěnou kočku. Je krásná.  S mužem jsem se rozhodli, že si ji už necháme. „Tante“ dostane kytku a dárkový koš.

 Jsem v cíli. Šest kilometrů za 36:20. Dobré.  Ani nemám pocit, že to se mnou švihne. To jde.

A takhle já si nyní žiju 😊