Pomíjivá krása času (pro přítele ve stejném zájmu, ale nejen i pro něho)

 

     Návštěva Tlustjochova blogu, mě díky jeho unikátním pohlednicím, velmi často dokáže odpoutat od nutných záležitostí, do kterých se mi velmi, ale velmi často nechce, avšak musím.  Je pro mě skvělou příležitostí, jak se ponořit do historie předků, a zapomenout na ubíhající čas.  A tak při prohlížení starých pohlednic Prahy jsem objevila dvě, které ukazují vzájemně navazující, i když jsou nezávislé. Pohled na Staré Město z břehu Vltavy od Malé Strany a Hradčan. Pohlednice jsou, pokud se nepletu, z roku 1900, sice trochu poničené, ale celkem dobré. Zajímalo by mě, k čemu patří ten komín, a nerada se přiznávám, že poznávám jen budovu Rudolfina (si tedy myslím).