Silvestrovský patos21(utopenci)

 

Před třemi roky jsem napsala patetický silvestrovský článek o tom, jak mě opouští nejmladší dítě a jak je to pro mě těžké, jak roním slzy atd.  Chlapci mě sice opouští, ale vracejí se a je vidět, že výchova „medvědí tlapy“ nese své ovoce.

Na Silvestra si jdu tedy zaběhat sama. Není to špatné, člověk provede bilanci, rozvahu, „za běhu“ a má rozjímání z krku. Ty tři šelmy si šly opět někam zahrát fotbálek, a i tak mám jednu jistotu, že se do půlnoci objeví jeden nebo všichni.

Dnes je neskutečný klid, jen pár třpytkařů se pokouší něco ulovit, a na rozdíl od jiných let, žádné rodinky na procházce. Usedlost je částečně ponořená do mlhy, připadám si jako a blatech, podivné tajemno kolem mě….

Tak co si přát do dalšího roku? Přežít ho se štěstím a ve zdraví pro nás a naše blízké je jasné, ale chce si ho i užít, mít radost, pocítit pocit blaženosti a zadostiučinění, co nejméně mít možnost setkat se se sebeoceňovanými  tupadly mysleje (doufám, že přechodník se v pohodě), že jsou řediteli zeměkoule a že jsou sežravše Šalamounovo hovno ( já si přechodníky prostě neodpustím 😊)

A přeji si ještě jednu věc, v jednom projevu jedna politička z koalice kočkomyšopsů  a za přítomnosti pipisrnců euforicky prohlásila, že půjdeme na západ! Nechci na západ, neboť to tam začíná totalitovat jako to bylo na východě, a to já jsem prožila, na rozdíl od ní. Chci zůstat ve své krásné, svébytné a zatím pořád, i když s výhradami, v zemi, která se nachází ve střední Evropě, kde ještě stále, zdá se, pracuje přirozený způsob života.

A aby ta naše krásná země byla zbavena všech škůdců a voněla a chutnala jako můj silvestrovský oběd.

Silvestrovský oběd... opět božská mana: Utopenci z nešizených buřtu řezníka z vedlejší vesnice pět týdnů naložených, v ústech se rozplývající a zapíjeni jak jinak než pro mě jedním z nejlepších a stále českých piv značky Bernard.

Přiznávám, porušila jsem pravidla stolování a tohoto prvního jsem "sežrala" ve stoje, bez příboru a chleba, ač je na porcelánu z roku 1927, druhého jsem jedla již způsobně, v sedě a s příborem,  a chlebem a pivem ve sklence.

P.S.

Slogan reklamy „Svět se zbláznil, držme spolu“.  Není je sloganem, ale pravdivou výzvou, větou přesně vystihující současnost.