Hulvátů je pořád dost.....(Advent)

 

Tento příběh se skutečně stal a možná něco podobného jste i zažili.

Věta, kterou teď napíši, se mnohým bude zdát fádní, nudná, a to z toho důvodu, že ji třeba často slýcháte: Cítím se v poslední době taková znechucená. Naštěstí jenom směrem k veřejným záležitostem.  Co mě tak znechucuje? Je toho víc. Plácání se ze strany na stranu ve zveřejňování stoprocentně zaručených prohlášení politiků, která jsou na nic, děšení neznalých občanů nejasnými čísly, zadlužování víc než do morku kosti, ale především….pokrytectví, alibizmus a vyplouvání pokřivené morálky mnohých z nás.

Včera jsem mimochodem vyslechla tento příběh.

Pátek večer na parkovišti obchodního řetězce.

Mladá žena přijde ke svému vozu, nasedne, zapne si pás a nastartuje. Všimne si, že vedle ní vyjíždí auto. Couvne a ozve se tlumený náraz. Žena rychle vyskočí z vozu, aby se podívala, co se přihodilo. A ejhle… ťukla do toho malého auta, které mělo dávno odjet.

„Co děláš, krávo!?“ hystericky ječí postarší muž a souká se z auta.

„Já se omlouvám, já vás vůbec neviděla.“

„Jdi do prdele, vodřelas mi auto.“

Po sprše vulgarit,  se žena oklepe a začíná jednat.

„Tak zaprvé, nenadávejte mi, za druhé já na autě nic nemám, neudělal jste si to někde sám? Ale můžeme to sepsat.“

„Nic sepisovat nebudu, volám na tebe policajty, blbko!“

Žena je unavená má za sebou těžký den, pracuje na aru a chce být doma.

„Aha, tak my si tykáme. Dělej si, co chceš, dědku, a proč jsi vůbec vlastně neodjel? Jestli si myslíš, že ze mě vytáhneš nějaké prachy, tak zapomeň!“

Dědek kouká s vytřeštěnýma očima a vzteky bez sebe volá policii. Ta je naštěstí poblíž, a tak přijíždí poměrně brzy.

Žena bez okolků přiznává svou vinu, ale nedá se a stěžuje si na dědka, jak je na ni sprostý. Dědek ječí na policisty, ať ji pokutují, že má nečitelnou značku a on ji chtěl zabránit, aby s ní odjela.

Další řidič, který vše pozoruje, protože nemůže odjet, toho má dost a ozve se:

„Přestaň se chovat jako hovado, navíc stojíš v protisměru.“

„Máte pravdu,“ všímá si policista a incident dostává jiný směr.

„Tak pane řidiči, tímto se stáváte spoluviníkem…..“

Sprcha, kterou dědek nečekal...

Konečně jede žena domů….telefon…. „Prosím..“

„Já jen jestlis mi, ty kurvo mazaná, nedala falešný číslo!“

„Vy mi už nevolejte, vše zařídí pojišťovna a jestli mi ještě budete vulgárně nadávat, bude to mít dohru, svědky na vaše jednání mám.“

Napadá mě, jestli by nebylo lepší místo těch všech pokryteckých úsměvů, abychom se k sobě chovali slušně. Chybu může udělat každý, třeba i ten, kdo každý den v této době zachraňuje životy a stará se o nemocné. Je smutné, že pak narazí na individuum, které umí jen znepříjemnit život.

I takový může být bohužel adventní zážitek.