Jeviště staré dílny.


V objektu je stavba, stavba…těžko říci…dnes spíš tím, že ji otec přestal udržovat tak ruina, u které se modlíme, aby ještě pár let vydržela stát...Zchátralá dílna, která je smutným pamětníkem své zašlé slávy, bývalý lazaret přivezený odkudsi z Haliče prý v roce 1911.

Uvnitř v koutě mám dané staré křeslo, kterému už dost let slibuji opravu, ale nevím, proč nějak se mi do toho nechce, v čem bych potom seděla, když chci být sama, nebo v parnu hledáte chladné místo? Je to ideální zašívárna. To místo miluju i z jiného pohledu. Když totiž sedíte pár minut tiše a prach opadne, začne se v dílně prošpikované různými děrami odehrávat představení.

A tak v sobotu po parném dnu otvírám vrata dílny, zavírám za sebou a usedám do křesla, dnešní hic je neskutečný a tady je nádherně, vychutnávám si příjemnost bytí a…..a najednou hra začíná.  V otvoru stěny je díra, ale ze strany také. Vykoukne z ní malá myší hlavička, myška chvíli zkoumá okolí a pak úprkem vběhne do dílny. Ani ne za pár minut se objevuje další hérečka. Kuna. Tu tedy nevidím ráda, ale co naplat. Jsem divák. Pečlivě zkoumá vlez do dílny, asi zachytla pach myšky a jde po stopě. Jsem jako v první řadě. Po chvíli se z bočního otvoru vynořuje další myší umělkyně, ale má jen malou roli. Vyděšena pachem kuny zmizí co nejrychleji zpět. Konec prvního dějství oznamuje moucha, bručící v otvoru, je asi zmatená, protože po chvilce krouží v díře znovu. Naráží do stran, aby zjistila, že dovnitř nechce. Její zjevení jako by oznamovalo příchod hlavních herců.

Konečně ji vidím v plné "kráse"! Otvorem na domnělé jeviště se totiž protáhla velká chlupatá kočka…Tak to je ta mrcha, kvůli které se psi mohou zbláznit a já pravidelně musím vstát v půl druhé ráno a jít ven! To je ta potvora, kvůli které se už měsíc nemůžu vyspat! Kočka však jde dál ladnými pohyby, očichává kdeco a opatrně našlapuje. Znejistí. Dívá se mým směrem a stojí jako přibitá. Já po ní nenávistně vrhám pohled.  Co bude dál, ty mrcho, po střechách vyválená!  A děj skutečně vrcholí! Psi objevili, kde jsem a navíc ucítili kočku, otvor je až příliš úzký na to, aby se dostali dovnitř, a o to víc trestní komando vyvádí. Kočka, alias zloduch, se vyděsí a je ta tam. Vlastně všechno. Představení skončilo, je čas návratu do světa lidí a psů :)

Komentáře

  1. Plejádě predátorů chybí ještě pavouci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já v přítmí nejsem žádný ostrovid:), ale staré stavení bez pavouků je celkem nemožné, určitě seděli na svých pavučinách a pozorovali děj, stejně jako já :)

      Vymazat
  2. Já toužím po příjemném a pohodlném křesle a doufám, že i na divadlo dojde :-)
    Mám chalupu u lesa, tudíž o kuny mám jako heréčky postaráno.
    Doma mám tři kočky, no a to je můj celý ansámbl.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvířecí ancámbl nemá chybu, teta má kočky, nosím jim svazek šanty...neskutečná komedie :D

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky