100let!!!


1926- 26.6.2026

Krásné datum, přesně před tolika lety se mí předci přemístili z Přibyslavi do úrodného Polabí,aby má prababička měla blíž k rodnému místu.

              

                                  Jeden z absolventů je můj dědeček

I po stech ltech si o místních lidech myslím přesně to co můj pradědeček- " furianti", to je ten důvod, proč i po těch letech jsme se s místními "komunitami" neblížili, a možná je to dobře. Možná je dobře, že jsme pro místní ti, kteří jsou jiní.

Mým vroucím přáním je, abychom takoví zůstali a přeji si, aby celé osazenstvo usedlosti žilo dál ve zdraví svým způsobem.

Toto je článek uvedený kdysi na blogu:


Dopis

Ctihodný příteli ve stejném zájmu,

konečně jsem dnes mohla usednout (škoda, že nemohu říci k psacímu stroji ) k počítači a na napsat Ti, kdo vlastně jsem.

Postavena jsem byla v roce 1911 a jak jsem vypadala, je zvěčněno na pohledu z roku 1914. Bohužel Velká válka byla zničující i pro mě a když mě v roce 1926 koupili noví majitelé ( žijící tu dodnes) byla jsem jen vykradené spáleniště, oběť pojistného podvodu. Naštěstí jsem se dostala do rodiny neskutečně schopných a pracovitých majitelů. Koneckonců se můžeš přesvědčit, jak jsem vypadala počátkem 30.let 20st. A to nebyl konec v mém zvelebování, hodně jsem se změnila, a  stala se ze mě Cementárna.

Tak snad se Ti mé začátky líbí.

S pozdravem 

Cihelna


Přidám několik dalších foto s povzdechem: zlaté dobré časy asi nepřijdou.....

Výroba se jednak orintovala na pomníky, za A.Föstrem jezdil dědeček do Zuckmantlu (Zlaté Hory) a za jiným do Tábora, to byla firma Herzán.

Dalším sortimentem bylo jakékoli betonové či železobetonové zboží např ploty, garáže, pařeníky. Později i z tzv.terasa, což byl umělý kámen.

Dědeček také pravil, že část úspěch je i mít vlastní dopravu. Byl "fanda" do všeho, co mělo kola. Trakaře nejsou fremní:) ty patří Sokolu.




V současné době je objekt udržovám jako zahrada pro pěstování a prodej rané zeleniny a především bylinek.

Komentáře

  1. Já myslím, že furiantů je kolem nás stále mnoho..

    OdpovědětVymazat
  2. Souhlasím, zdá se, že mnoha lidem, tato stále narudlá knedlíková republika vyhovuje.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc hezký příspěvek! Na tohle téma bych taky mohla vyprávět - když se zamyslím, naši předci byli spíš furianti než ovce...
    Přeji příjemný horký den. Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Furiantství, které neškodí, proč ne, ale nesmi to být prohnanost ….

      Vymazat
  4. Mám ráda naši republiku, jsem nacionalista. Furianti jsou mi milí, bez nich by bylo smutno :-)
    Přeji krásné dny.

    OdpovědětVymazat
  5. Hurrá, konečně někdo na mém břehu.
    Bohužel není furiant jako furiant, To že jsme se nezžili s místními spočívá ne v chytrosti a mazanisti, v jejich “ vychcanosti”, v závisti a hlavně v pokrytectví,
    Těch dobrých rozhodně není většina a ještě jsou mnohdy náplavy.

    OdpovědětVymazat
  6. Člověk si sousedy a okolí většinou nevybírá, když se to povede je to super. V opačném případě je lepší se nesbližovat a žít si svůj život podle svého. Zdravím, pá 😉😊

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Proto bych život na samotě, i když mnohdy hlučné, soused je 200 m kemp, ale s majitelem je domluva, neměnila.

      Vymazat
  7. Sousedy si musí člověk vychovat. Nevychovatelným se vyhýbat nebo si z nich aspoň dělat legraci

    OdpovědětVymazat
  8. Krásné psaní. Historie našich předků je úžasná, co všechno dokázali, jak ti "velcí", tak ti "malí", inu každý podle svých možností...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Člověk, který nezná své předky, je jako strom bez kořenů. Díky dědečkovu a babiččině vyprávění jsem si mohla alespoň trochu představit jejich životní příběhy a uvědomit si sílu jejich osobností. Jsem jim za to neskonale vděčná🍀

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky