Konečně….

Konečně jsem si mohla dnes zazpívat, „jen pro ten dnešní den stojí za to žít…“

Konečně se v divnoroce 24, objevilo něco, co vám pouští ztracenou energii do žil.

28. září 2024 ….10. ročník Mělnického vinařského běhu. Úžasná akce s příjemným zázemím, a hlavně spojená s užitečnou akcí, a to s Klubem cystické fibrozy, kdy můžete nejen svým startovným, ale i dalším příspěvkem projevit svou sounáležitost.

Prostředí příjemné, jak jinak než v prostorech vinařství Bettiny Lobkowic.

Letos je skutečně divnorok, připadám si jako Alenka v říši divů, nechápu zlobu, netečnost, nenávist a pomstichtivost, která dokáže udělat některé šťastnými. Ale o tom, až po tom…někdy….

Zpět k běhu, ve své věkové kategogii začínám být nejstarší, a po ní další není. Jsem odsouzena běhat s mladšími. S tím se musím vyrovnat, moc mi to nejde. Ale… dívám se na to OPTIMISTICKY…LEPŠÍ UŽ TO NEBUDE!!!  A tak si snažím vtlouci do hlavy to samé jako v letech minulých. Jde o dobrou věc, to je nejdůležitější.

Letos jsem měla i výmluvu, nemohla jsem 7 týdnů běhat. Dnes ránou jsem si říkala, že to bude hrozné, že třeba doběhnu poslední, nebo vůbec nedoběhnu.

Start. Běžím za vodičem 60 min. Nasadím tempo s odhodláním nenechat se vyprovokovat těmi, co mě předbíhají, mám přeci letos jediný cíl – doběhnout. 1km……9.km a hle zdá se, že mě síly zcela neopouští, že  doběhnu….

CÍL! Hurrá… čas 1hodina 1 minuta…. Super, nejsem vyřízená a mám rezervu. Tak snad příští rok si k 60 dám konečně pod 60 😊.

Jsem šťastná spokojená. Musím si to užít, než mi to nějaký blb zkazí. Tak světu a běhu zdar!

odměna po běhu

proč nespojit příjemné s chutným....obchod v prostorách vinařství