Divnorok (1)
Divnorok
V některých písních je uložená pravda, kterou, i když se nám zdá jako klišé, bychom si měli připomínat jako moudrost, nebo radu, když nám v životě nesvítí slunce nad hlavou. Chytré nebo životem vyzkoušené myšlenky nám mohou pomoci překonat dobu, kdy se nám zdá, že stojí všechno „za nic“.
Nevím proč, ale vypadá to, že 2024 má být pro mě rokem na téma: „Uvidím, co vydržíš?!“ Možná jsem si to přivolala sama, když jsem v lednu pronesla, že mám pocit, že hlavním mým cílem v tomto roce bude přežít! Měla jsem být ticho. Na druhou stranu jsem si pro povzbuzení začala všímat víc krásných maličkostí, které člověk snadno přehlédne a dokopalo mě to zbavit se o něco více pokrytectví.
Navíc teď, když jsem uviděla, jaká skutečná neštěstí přišla k mnoha lidem po vodě, musím se i studem začervenat, protože já….já vlastně jen řeším nepodstatné a hlavně rešitelné sr+čky jedné famílie, ale někteří musí zápasit se skutečnými životními problémy.
Tři podivnosti srpna a září
Otevřel jsem si Přírodopis živočišstva, sepsanou Dr. Otto Schmeilem (vydáno 1906) a vyhledal si kudlanku: První kroužek hrudní jako dlouhý krok zvedá vysoko vzhůru malou hlavu, tak že dravce širé pole může přehlédnouti. Při tom se přední nohy zdánlivě jako k modlitbě pozvedají, ale ve skutečnosti jsou připraveny k okamžitému uchvácení kořisti. Užívá jich totiž jako nástrojů lapavých; kyčle mají nápadnou délku a srpovité holeně, které mohou zapadnouti do dvojité řady ostnů na stehně umístěných (jako želízko do čepele perořízku) .
OdpovědětVymazatČíhala na mouchu, ale když se pět minut nehnula, šla jsem pryč…
Vymazat