Křen a rozmarýna

 

Šel zahradník do zahrady s motykou, s motykou vykopal tam rozmarýnu velikou, velikou. Nebyla to rozmarýna, byl to křen……

Už jako malé holce mi tahle písnička přišla nesmyslná a nechtěla jsem ji ve školce zpívat.  A tak soudružka učitelka chtěla mluvit s mátí, kde se jí jala sdělovat, že opovrhuji soudruhy z JZD. Máma se pak doma chytala za hlavu, že se nikam nedostanu a v JZD skončím.  Vše vyřešil můj moudrý dědeček, který mi vysvětlil, že některý dospělí jsou hloupější než děti, ale protože jsou dospělí, myslí si, že mají pravdu.  Zavolal soudruhovi předsedovi a druhý den, po mně učitelka šlehla pohledem a řekla, že budeme zpívat Prší prší jen se leje…. Mým štěstím bylo, že jsem další rok šla do školy.

Jen pro názornost ukazuji, jak vypadá rozmarýn a jak křen. No uznejte, když od mala do vás hustí, co je jaká bylina, prostě se nemůžete ztotožnit s tím, s názorem soudružky! 😊

 Rozmarýn                                                                         Křen

Vždyť si jen představte, pečete šál kotlet na rozmarýnu, který vám provoní nejen pečeni, ale i dům.  To s křenem nedocílíte!!!

A tak se vracím na začátek, co vedlo nebohého zahradníka k tomu, že si popletl něco tak nepopletitelného?  Jedno, co mě napadá, že si dal odvar z makovic :).