Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít….

 Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít….

Pokud se nepletu je to nějaký prvorepublikový song, ale k dnešnímu dnu sedí slova této písně  jako „hrnec na prdel“.

Opět jeden z vydařených dnů.

Konečně je 24.9., a to je den, kdy se běží Vinařský běh na Mělníce.  Této akce jsme se se sestrou zúčastnily již potřetí z důvodu, že se v ní spojuje jek charitativní počin, startovním a dalším příspěvkem přispíváte na léčbu cystické fibrózy, tak zároveň prospějete svému běhu na deset kilometrů a také pro skvělou organizaci pořadatelů.

Celá akce je vždy perfektně zorganizována, organizátorům lze vyjádřit jen pochvalu.

A teď k samotnému běhu. Zázemí bylo opět v Mělnickém vinařství Bettiny Lobkowicz. Úžasné, alespoň pro mě bylo to, že byli v závodě vodiči a vy se můžete zařadit podle času, na který se cítíte. Mým cílem bylo sice jen 10 km uběhnout, ale ve skrytu duše jsem doufala, že bych mohla doběhnout kolem jedné hodiny. Počasí bylo neskutečně příznivé, pro mě to znamená téměř bez větru. podařilo po kilometru mně se doběhnout vodičku a jejího parťáka. Po kilometru proto, že běh začíná výběhem kopečku a já se držím zpět, abych „nevytuhla“.

Vodička Iva a Vítek byli neskutečně skvělí, hlídali čas a Vítek nás nejen povzbuzoval, ale i radil, např. jak si na 6. km poradit s táhlým výběhem a neztratit rychlost. Tu jsem bohužel ztratila na 8. kilometru. A na devátém došlo pro mě k masakru. Výběh   schodů !!! Zpět do rychlosti pod 6 minut jsem se dostala až 500m před cílem, kdy jsem našla sílu zrychlit, co to dá, dokonce mi v „cílovém sprintu „ pomohla spoluběžkyně, která mě na cílové pásce „vzala“ o sekundu. Smůla.  

A i když jsem nedosáhla na čas, který jsem si  vysnila, „mým“ vodičům Ivě a Vítkovi patří díky, bez nich bych tak „dobrá“ nebyla.

Když jsem rozladěna, hledám útěchu, např. že moje spoluběžkyně patřila do mladší kategorie😊 jj, ta ješitnost. Možná mě karma za mou ješitnost potrestala, a já mám motivaci k další účasti.

Po doběhu nastala klasika, šťastná, že jsem doběhla. A pak už jen požitky: sklenka vína pro účastníky, nabídka občerstvení a… točeného, ale co jiného ke guláši.

Co říci závěrem? Přála bych si, aby příspěvek četl někdo, kdo se běhu účastnil nebo kdo se podílel na organizaci, protože se shodneme na jednom. Je to chvályhodná akce po všech stránkách!

P.S.

Letos jsme ale objevily ještě prodej vína v samotném vinařství. Kdo by odolal, pokud má rád víno

 




Skutečně vydařený den: běh pro dobrou věc a uspokojení vyčerpaného těla chutným mokem.

A takhle to má být. Jsem vděčná za tento den.

 

zu Hause
















 

Komentáře

  1. Vskutku pěkná akce. Já bych místo vodiče potřeboval, aby přede mnou běžel orosený půllitr plzeňského piva. /něco jako umělý králík při chrtích závodech/.
    A schody? To by moje záda secsakra protestovala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně na schodech protestovaly nohy :), ale doufám, že pokud mi to prozřetelnost dovolí, příští rok nevynechám, stojí to za to i za to unavené tělo.

      Vymazat
    2. Jasně, že to za to stojí. Hlavně ten pomyslný vítězný doutník na oslavu heroického výkonu. Rok od roku je to těžší.

      Vymazat
    3. Jak píšeš, jasně, stojí to za to, jen je to rok od roku težší, víc to bolí a je to dražší, ale stojí to za to dokud můžeš😂😂🍺 ,
      Tak jsme si nasly se ségrou 10,5km v Molovicích( abychom nevychladly😂😂😂

      Vymazat
    4. Píši z mobilu. Opravuji Molovice za Milovice😉

      Vymazat
  2. To by tedy Oldřich Nový zíral a dal si ještě jednu sloku přídavkem :). A s tím lahodným mokem a občerstvením by měl u partnerky určitě také úspěch.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A proto nyní směr Milovice, nejdříve čtvrtmaraton a poté guláš a když síly vydrží prý i Laura a její tygři🐯

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky