Kančí kýta

 

Miluji výměnné obchody, takové to kšeftování… A tak se mi naskytlo vyměnit za byliny kilo kančí kýty a dančího. Pro milovníky zvěřiny to znamená vyplavení endorfínů…  

Pro některé, např. mnohé z mých kolegyň, je vaření ztráta času, pro mě kreativní realizace vedoucí k naprosté duševní rovnováze mezi první a druhou signální soustavou.

Pomatení racionálního myšlení většinou začíná již pohledem na maso. Jsem schopna přemýšlet o receptu i několik dní, protože „prostě musí přijít ta pravá chuť“.

A tak v sobotu ráno běžím, místo mozku, kilo kančího!

Na pátém kilometru konečně…KONEČNĚ se múza probudila, frajerka, a přišlo to…maso naprosto přirozeně, jako za „stara“…. na špeku a pořádně prošpikovat, s cibulí a česnekem, posolit a popepřit…a… a se zelím, zadělávaným a knedlíkem…karlovarským, ale s bylinkami…. A pivkem!Maso odblaníme a prošpikujeme, posolíme popepříme, přidáme 5 kuliček nového koření, zbytkem špeku  pokladedme dno pekáče.

Maso rychle osmahneme na sádle a na chvíli odložíme, než si ve výpeku osmahneme cibuli a česnek. Na špek ( slaninu) položíme maso a přidáme cibuli s česnekem, mužeme přidat i sádlo. Přikryjeme alobalem a pečeme "skoro" do měkka, tak dlouho, jak to vyžaduje situace, mezi tím samozřejmě podlíváme.

 Na finále sundáme alobal a pečeme do té doby, než se maso při ochutnávání "nerozsypává na jazyku".

 Přiznám se, že já jako přílohu miluji variaci na karlsbadknédl. Tentoktát jsem tam švihla petrželku a pažitku (čerstvou).

Zbytkem pažitky si kdo chce, může jídlo  posypat.

Večer je nutné vytrávit, neboť ranní běh čeká....a tak tomu odpovídá večeře většinou z vlastních zdrojů: nové brambory, salát, no a aby to nebylo úplně homemade, bramrory a salát posypu parmezánem a poliji olivovým olejem. Ani pivo zatím nevařím....proto beru za vděk plzničkou.