Co ty na to, Kriste?

 

 Filosofování za volantem.....

Pravda je….. během Velikonoc často myslím na Krista, myslím na to, jak by ronil slzy nad tím, kdyby věděl, jak jeho myšlenky byly využity a zneužity. Myslím na jeho nejbližší spřízněnou duší, jeho ženu Máří Magdalenu, která prohrála „boj o moc“ s Petrem, učedníkem jeho, který ho zapřel. Myslím a to, že mi to připomíná i jiné „boje o moc“, v jiných dobách a s jiným osazenstvem. Myslím na Krista a říkám si, co by řekl na to, že jeho myšlenky využila a zneužila totalitní organizace církev. Je mi trapně, že nemám dost odvahy z ní vystoupit, protože bych přestala být křesťankou. Myslím na to, že církev klame své ovečky tím, že Bůh je milosrdný, vždyť už staletí nám dává najevo, že když dobří mlčí, zlo vítězí. Myslím na to, co bychom se asi dozvěděli, kdyby se konečně našlo evangelium podle Máří Magdaleny a Filipa.  Myslím na to, že příroda a nebesa nade mnou jsou ty neúžasnější boží stavbou, a proč to většina lidí bez rozdílu rasy, víry, politiky, vzdělání, pohlaví a věku nevidí?

....a realita

Tak jsem doma, Billa, řezník, benzín, myčka… no bum! Nogot… to je zase cifra.

Poznámky…Starší( hraje v sobotu): „Nevím, zda se stavím, ale stavím se určitě, dej vědět, kdy děláš nádivku a kdy krocana.“

    Mladší (hraje v pátek): „ Ahoj, přijedu v neděli, udělej, prosím, víc nádivky, loni na mě zbyl jen talíř, jo… a kdy bude krůta a mazance, udělej , bitte, červené zelí. Díky.“

Já odpověď:  „ Táta hraje v neděli, v pátek a sobotu jde na ryby, takže jídelníček je:  pátek, sobota studená+ bramborová polévka, sobota večer peču mazance,  neděle nádivka (2 plechy), pondělí pečená krůta+ brknedlík + bílé a červené zelí, jestli nepřijedete, tak si mě nepřejte.  V pátek se jede podívat na tebe M, pak jde na ryby, a v  sobotu  si pustí záznam S, až se vrátí z ryb. Tak ať se vám daří v zápasech a uvidíme se, budu se dívat na noťasu na oba."

Starší: „ No jo, prosimtě.“

Mladší: „ Jasán.“

Já: „Ok. Jo, bude i beran, táta si přál beránka.“

Mladší:  ,,A od kdy?"

Já: ,,Od letoška."

Starší: ,,Tak já určitě dorazím a nechte mi beránka. Je to stejné těsto jako biskupský chlebíček nebo piškot?"

Já:,,Doraž, uvidíš,"

Mladší: Když bratr nedorazí, můžu beránka sníst?"

Já: Ne, musíš se rozdělit s tátou."

Mladší: ,,Ok. Tak jo."

P.S.

Všichni moji muži vyhráli, tzn dorazí a všechno snědí, a já si budu připadat jak na fotbale.

Ať žijí veselé Velikonoce!!!

Pro pobavení posílám všem pohlednicová přání. První tři z roku 1919 a poslední z 1928.

Pozn: během těch let, si šverkáním užívaly i myšky, jsou už pohlednice v archivu.