Ve snu (Velikonoce)

 

„Proč jsi včera neposlechla muže?“

„A to jako v čem?“

„No, že se na Velký pátek nehýbe se zemí?!“

„To tak jo, celý den jsem pracovala na zahradě, ale zas na druhou stranu je pracovitost cnost, tak bys snad mohl přimouřit očíčko?! A navíc vždyť mě znáš…. Jsem nádoba hříšná, ale kdybych nebyla, koho bys napravoval?“

„Víš, že máš štěstí, že žiješ v této době, a hlavně v této nevěřící zemi, jinak by tě upálili?!“

„Jo samozřejmě že vím, ale ty bys mě nenechal.“

„Ty nemáš umytá okna?!“

„No, nemám, nestihla jsem to, umyji je později, až bude lepší počasí a rovnou se přiznám, vajčka malovat nebudu, ale k dobru bys mi mohl přičíst, že opatruji jako oko v hlavě vajčka, která vytvořili kluci, když byli malí, co ty na to. A taky jsem upekla mazance, musíš je cítit letos se opět a zase povedly a v pondělí bude nádivka.“

  „A kde máš výzdobu!?“

„Ty jsi nic nikdy neslyšel o minimalizmu?! Navíc…..kluci mě pochválili, když jsem se zmínila, že příští rok musím koupit ještě jedno kuře, protože jich je jen deset, řekli, že to nevadí, že asi hrajou bez brankaře, nebo, že bylo jedno kuře vyloučeno, ale že mazance, mám fakt dobrý.“

 „Mě snad z tý tvý rodiny jednou trefí!!!“

„To snad ne, Pane, máme tě rádi, pozdravuj Ježíše, Marii, Máří Magdalenu, sv. Filipa a sv. Ondřeje. Tak pohodové Velikonoce a prosím tě, zaměř se na Antikristy, nějak jich začíná po světě pobíhat víc a víc. tisíceré díky. Amen.“